5. Výsledky

Do zkoumaného vzorku jsem zapojila žáky kvinty, sexty, septimy a maturitní třídy 4.A. Věková kategorie 16-19 let. Zajímavým zjištěním je, že tato důležitá skupina látek tj. aditiva, která se stala hlavně v potravinářském průmyslu svým významem velmi důležitá, větší části studentů nic neříkala. Dotazníky byly pečlivě a se zájmem zpracovány a ukázaly, že přítomnost chemických látek v potravinách je mladým lidem povrchně známa, ale hlubší vědomosti chybí. To vše při skutečnosti, že při běžném stravování neohrožují zdravého dospělého člověka. Na druhé straně u dětí, nemocných a starších lidí je na místě opatrnost. Je také známo, že lze koupit tzv. zdravé potraviny i v našem regionu ve specializovaných prodejnách v Blansku, Boskovicích, Letovicích a jinde.

Do výzkumu bylo zapojeno celkem 68 žáků z 1.-4. ročníku vyššího stupně gymnázia (16-19 let). Definici co znamená přídatná látka (aditiva) zvládlo 40 tj. 59%. V otázce, zda jim něco říká přítomnost aditiv v potravinách byla situace lepší. Kladně odpovědělo 44 tj.65%. Značení aditiv na obalech potravin je problém, neboť řada studentů odpověděla, že jim toto není známo (záporné odpovědi 24 tj. 35%). V otázce o zdravotních výhodách aditiv se orientovalo 9 tj. 13%. Naopak zdravotní nevýhody uvedlo 29 tj. 43%. Zřejmě přece jenom lidé o těchto otázkách hovoří a mladí dokáží citlivě tyto informace analyzovat. V otázce č.7. uvedla většina studentů, že informace jim poskytla škola (18 tj. 26%) a rodina (12 tj. 18%) atd. Naprosté selhání přinesla otázka požadující výčet potravin, kde se aditiva nesmějí přidávat. Výsledky zde byly přísně individuální a zřejmě to souvisí se zájmem studentů a jejich vzdělanostní úrovní.

Zajímavá skutečnost vyplynula pro zjišťování nákupů pro rodinu a zde jednoznačně došlo zřejmě k trvalé změně a rodiny nakupují potraviny na delší dobu a hodně jsou využívány tzv. Akce. Převažuje 1-2x za týden a v hodnotě 500 Kč. Zvláště od minulého roku to v Blansku můžeme pozorovat v supermarketu Kaufland, kde výrazně vzrostla frekvence nakupujících a to včetně soboty a neděle. Z průzkumu zde přímo v terénu také vyplynulo, že vysoké % nakupujících vůbec nehledí na etikety uvádějící důležité informace např. o Éčkách a často rozhoduje cena a obal. I přes tyto skutečnosti, dále masivní reklamu, u některých potravin většina nakupuje podle potřeby. Jak jsem již uvedla, složení je většinou zajímá méně.

V otázce č.10 při výběru potravin převažují trvanlivé výrobky a to i s přihlédnutím na skutečnost, že obsahují více aditiv (50 tj. 74% žáků to uvedlo). Při nákupu na sobotu a neděli převažují potraviny pro rychlou spotřebu.

Informace o zdravotním stavu u zkoumaného vzorku, sourozenců i jejich rodičů potvrdila známou skutečnost, že přes 50% trpí alergiemi, astmatem a dalšími chorobami. To jen podtrhuje význam vědět co jíme a podle podmínek vše korigovat. I s ohledem na životní zkušenosti.

Vysoké procento studentů považuje problematiku aditiv za důležitou, a proto je jí nutno věnovat zvýšenou pozornost. Zřejmě se tato otázka dostane do povědomí veřejnosti ve zvýšené míře i během vysvětlovací kampaně před vstupem ČR do EU. Některé informace jsou příznivé i z pohledu léčebných účinků Éček. Patří mezi ně např. zpráva z USA a Nizozemska, že antioxidanty (jako jsou vitamíny E a C) snižují podle nejnovějších výzkumů riziko Alzheimerovy choroby. Vytvářejí obrannou síť a dlouhodobě snižují rizika spojená s touto degenerativní nemocí. Z toho také plyne nutnost zvýšeného příjmu vitamínů E a C (závěr studie hovoří o snížení rizika ze 70%). I v tom je nutno vidět podíl aditiv do budoucnosti.