7. Diskuse

Aditiva jsou známá ve světě přes 35 roků a také u nás se jim věnuje pozornost a to zvláště v posledních letech. O jejich účinku jsou vedeny na všech stupních diskuse, ale důležité je, že na mezinárodním fóru je zařazení rizika aditiv na lidský organismus až na čtvrté místo. Na prvé místo je zařazena přítomnost nebezpečných mikrobů, dále následuje přítomnost přírodních toxických látek. Třetí místo patří kontaminantům a dalším biologicky účinným látkám, které přicházejí do potravin ze zemědělské prvovýroby a poslední místo patří aditivům a dalším látkám používaným záměrně při výrobě potravin. Do jaké míry je tato informace uklidňující to ukáže budoucnost a další výzkumy v této oblasti.

Práci jsem zpracovala s důrazem na význam těchto látek v potravinách, na jejich množství, které populace konzumuje, na znalosti o těchto látkách u zkoumaného vzorku. Seznam aditiv uvádí 350 látek, což je vysoké číslo a dá se předpokládat jejich další nárůst. Také orientace ve značení potravin písmenem E a to jak z pohledu ochrany spotřebitele před zdravotními riziky i případnou ekonomickou újmou není jednoduchá záležitost. Zkoumaná vzorek, který početně představuje 68 studentů ukázal, že základná informace byť často mlhavé, mezi lidmi jsou. Co však často chybí je malá pozornost např. čtení etiket na potravinách, které obsahují aditiva. Jsou bezpečnou součástí stravy, pokud byly toxikologicky testovány. Přesto je často kladena otázka, zda nám mohou aditiva (přídatné látky) škodit. Na tuto otázku neexistuje jednoduchá a struční odpověď. S řadou potravinářských aditiv jsou spojeny některé nežádoucí účinky. Časté reakce připomínající alergie, ale podle poznatků z literatury jde u většiny postižených o projevy přecitlivělosti na některé látky. V této souvislosti jsou často uváděny potravinářská azobarviva, benzoany, siřičitany, oxid siřičitý atd. Některá aditiva mohou dokonce vyvolat astmatické záchvaty, průjmy, nevolnost. Další jsou spojována se vznikem nádorů i nepřímým vlivem na vývoj plodu (chinin).

Podle toxikologů patří aditiva mezi rizikové faktory např. při dietách a konzumenti je řadí hned za kontaminanty. I zde je těch pohledů celá řada a je nutné si uvědomit, že přes řadu pozitivních faktorů, což také průzkum potvrdil (např. rozšíření sortimentu potravin o různé polotovary, exotické poživatiny, zachování výživové (nutriční) hodnoty, stabilita hygienické nezávadnosti, snížení nákladů na produkci potravin, používání dalších druhů náhražek atd.) je nutné neustále poznatky o aditivech doplňovat a tím minimalizovat jejich případné negativní dopady na zdraví spotřebitelů a to i v návaznosti na vstup ČR do EU v roce 2004.

Zjištěné výsledky plně odpovídají informacím, které jsem načerpala z odborné literatury, i když musím zdůraznit, že zdroje jsou převážně v angličtině a dostupných informací z domácích zdrojů je méně. I to potvrzuje skutečnost, že problematika je v našich podmínkách „mladá“ a vyžaduje pozornost. Třeba i v rámci kampaně, kterou organizuje vláda ČR před referendem o vstupu do EU.

V rámci diskuse bych chtěla ještě upozornit na druhou skutečnost, která souvisí s naší výživou, a to jsou geneticky upravené potraviny. Občas je na tuto skutečnost upozorněna veřejnost dílčí akcí některých hnutí, ale dle mého názoru i zde je dosti velká mezera. Některé státy např. Norsko věnují velkou pozornost rizikům souvisejících s genetickým inženýrstvím a to formou vědeckého posouzení prodávaných geneticky upravených potravin. Samotný biotechnologický průmysl zaznamenal velký pokrok a rizika spojená s genetickým inženýrstvím jsou nová, chybí zkušenosti. Také zde funguje zákon o označování takto upravených potravin, ale některé státy tak vůbec nemusí učinit. Trochu to připomíná již uvedenou situaci kolem aditiv, a proto v závěru je nutno jen zdůraznit, že význam zdraví člověka musí být na prvním místě.