3. Charakteristika aditiv

Jedna z definic uvádí: „Aditiva, neboli přídatné látky se do potravin přidávají s cílem prodloužit jejich trvanlivost, zlepšit chuť, zvýraznit nebo obnovit barvu potravin, zvýšit nebo regulovat kyselost a zahušťovací vlastnosti, případně dodat sladkou chuť. Použití aditiv je povolené pouze tehdy, pokud je to technologicky zdůvodněné. Přídatných látek se smí použít při výrobě potravin dle určení u jednotlivých potravin, nejvýše do hodnoty maximálního povoleného množství.

Seznam všech přídatných látek musí být uveden na obalu potraviny v oddílu složení. Pořadí je dáno postupně, dle obsaženého množství, přičemž každá látka musí být označena buď celým názvem nebo mezinárodním číselným kódem E. Musí být uvedeny údaje o vlivu na zdraví lidí (alergie např. fenylketonurie, nesnášenlivost laktózy) a návod na dodržení postupu zpracování tak, aby nebyla překročena dávka maximálního povoleného množství. Naopak obsah přídatných látek se nemusí uvádět na čerstvém ovoci a zelenině. Mezi aditiva se nezařazují např. jedlá sůl, aromatické látky, pozměněné škroby a další.“

V uvedené citaci se nachází vše podstatné co k aditivům patří, a proto v další části uvádím jejich základní rozdělení.