8. Abstrakt

Práce se zabývá současným stavem vědomí zvláště u mladých lidí věkové kategorie 16-190let o aditivech (přídatných látkách) v potravinářských výrobcích. V naší republice se začalo využívat ve zvýšeném množství těchto látek až v 90. letech minulého století. Souvisí to hlavně se vstupem zahraničních potravinářských firem na náš trh a tím i naši výrobci byli nuceni v rámci této výrazné konkurence začít vyrábět levnější, trvanlivější i chuťově výraznější potraviny např. uzeniny, trvanlivé pečivo, kompoty, nealkoholické nápoje, vína atd. Byl přijat zákon o potravinách č. 110/97 Sb. A na něj navazující Vyhlášky, z nichž poslední 52/2002 Sb. ze den 14.2.2002 a 53/2002 Sb. ze dne 15.2.2002 spolu s Přílohami (1.Látky přídatné, 2.Kontaminující látky v potravinách, 3.Pomocné látky určené k výrobě potravin, 4.Potravní doplňky, 5.Látky povolené k aromatizaci potravin určených pro kojeneckou a dětskou výživu) výrazně ovlivnily používání aditiv u nás a to i s ohledem na vstup ČR do EU.

68 studentů na gymnáziu vymezilo rámec pro posouzení některých základních poznatků o aditivech a dosažené výsledky uvádím v kapitole 5.Výsledky a v kapitole 10.Dokumentační přílohy. Jednoznačně chybí informovanost o aditivech jako celku, o možnostech zjistit tyto základní informace přímo z popisu jednotlivých potravin (zvláště pokud na etiketách chybí). Více informací je mezi lidmi o určitých rizicích, které sebou nese dlouhodobé užívání některých potravin, které aditiva obsahují. V podstatě nic není známo o potravinách, kde se aditiva nesmějí používat (např. nezpracované potraviny-loupané, bez skořápek, chlazené, zmrazené), med, káva a čaj, cukr, máslo, mléko, smetana, podmáslí, neochucené zakysané mléčné výrobky atd.

Internetové informace z některých zdrojů ovlivňují negativně názory některých lidí, zvláště pokud tvrdí, že používání některých přídatných látek vede k rakovině a dalším chorobám. Výzkumem se nám podařilo zjistit, že některé potraviny dovážené k nám např. ze třetí země, nemají označení použitých látek vůbec. I zde je význam kontroly nezastupitelný a v budoucnosti tato její role ještě vzroste.

Zjištěné poznatky, které se mi podařilo v rámci výzkumu zjistit jsou uvedeny v závěrech této práce včetně doporučených návrhů na zlepšení situace a to považuji za přínos mé práce.

Dostupných informací je poměrně málo a také skutečnost, že učební osnovy chemie pro SŠ nevěnují těmto poznatkům pozornost a vše nechají na odpovědnosti učitele, je na první pohled správné, ale v praxi nedostačující až alarmující. Více poznatků poskytují osnovy i učebnice pro střední odborné školy např. učební text ze střední průmyslové školy potravinářské technologie-Analýza potravin( Hálková,J. a kol.,2000) a učební text biochemie pro gymnázia (Vodrážka,Z.,1998).

Zdůrazněna je také skutečnost, že zřejmě po vstupu ČR do EU dojde ke změnám u některých látek, které v současnosti u nás nejsou povoleny, ale v budoucnosti tomu bude jinak. Důležité je také upozornění na geneticky modifikované organismy, z nichž se některé látky odvozují.

Postupně si tak musíme zvyknout více sledovat složení konzumovaných potravin, méně podléhat reklamnímu tlaku a u nemocných, zvláště alergiků a astmatiků přispět k jejich ochraně před nežádoucími účinky některých látek.